V této rubrice bychom rádi vysvětlili některé pojmy, vyvrátili některé zažité mýty a odpověděli na nejčastější dotazy našich klientů. Pro názornost jsme zvolili formu jednoduchých otázek a odpovědí.
Pokud jsem to správně pochopil, tak máte zřejme na mysli situaci, že pokud pozemek nekoupíte Vy, který jste majitelem domu, bude stát požadovat nájemné z pozemku, které mu dosud neplatíte…Rozpor vidíte v tom, že stát reguluje cenu nájmu z bytů ve Vašem domě a zároveň by zřejmě chtěl žádat nájemné ve výši obvyklé..Já být Vámi, tak se skutečně nechám žalovat, při nejmenším budete mediální hvězdou, což se Vám měřeno penězmi vyplatí v této situaci nejvíce..a poslal bych to i do Strassburgu..
Daň z převodu nemovitostí při prodeji hradí původní vlastník, tedy prodávající, a v současné době činí 3% ze základu, kterým je vyšší částka z ceny uvedené v kupní smlouvě a ve znaleckém posudku. Zde uvádíme, že znalecký posudek musí být zpracován ke dni právních účinků vkladu do katastru nemovitostí a podle aktuálního, my dodáváme absurdního, výkladu finančních úřadů podle právního stavu po vkladu do katastru. Je na místě uvést, že ručitelem za daň z převodu nemovitostí je nabyvatel a nesmíme ani zapomenout, že v případě bezúplatného převodu se sazby liší v závislosti na ceně a na příbuzenských vztazích mezi stranami převodu.
Navazujeme na výše uvedený dotaz a pojem, který je nejčastějším výsledkem ocenění, upřesňujeme. Obvyklou cenou se rozumí cena, za níž by bylo možné obchodovat oceňovanou nemovitost v daném místě a čase za předpokladu, že zúčastněné strany mají úplné a pravdivé informace o nemovitosti a že jednají svobodně, bez nátlaku a bez okolností zvláštní obliby. „Obvyklá cena“ nahrazuje dříve v oceněních často používaný pojem „tržní cena“. Pro dokreslení uvádíme, že v různých oceněních se můžete setkat s cca desítkou různých pojmů, které se liší použitou metodou či přístupem a samozřejmě výsledkem.
To je jeden z mýtů, který stále u některých z nás přetrvává. Odhadem v tomto případě rozumíme znalecký posudek, který byl za časů minulých jediným možným ocenění majetku a také za cenu uvedenou ve znaleckém posudku se nemovitosti obchodovaly. Odchýlení se od této částky se dokonce považovalo za porušení zákona. Ty doby jsou však již pryč a odpověď tedy zní nikoliv.
V řadě metodik pro oceňování a jejich výkladů se klade velký důraz na rozlišovaní mezi těmito výrazy. Obecně se definuje cena jako skutečně zaplacená částka za zboží, v tomto případě za nemovitost nebo jejich soubor. Hodnota je pak kategorie, která má vazbu na přívlastek této hodnoty. Mluvíme o pak například o věcné hodnotě, tedy o hodnotě věci jako takové, její podstatě. Sami možná tušíte rozdíl, který lze snadno transformovat do pravdivého tvrzení, že lze koupit výhodně (tedy za nižší cenu) hodnotnou věc a naopak. I když se někdy důsledně trvá na používání jednoho z pojmů, v praxi se pak často setkáváme s jejich zaměňováním a i my si myslíme, že to nemá podstatný vliv. Samo za sebe hovoří, že výsledkem ocenění nemovitosti by měla být tržní hodnota. Domníváme se, že objednatelé a zejména ti, kteří dále s oceněním pracují si uvědomují, co se skrývá pod kterým pojmem.